středa 1. května 2013

Palubní deník

Minulou neděli řekla Madlenka poprvé "ano" a s ním se uvolnil vodopád nových slov. Denně jich přibude pět, deset a místy nevěřícně vrtíme hlavou, které že si to vybrala a rozhodla opakovat. A protože si prd pamatujeme a zároveň je to něco, co nechceme zapomenout, nezbývá, než si to zapsat...

Středa 1.5.
- ještě před týdnem byla veškerá zelenina "ku" (nebo-li okurka), teď se transformovala v "papiku" (papika papika vykřikuje i ze spaní, jestli je to její láskou k zelenině nebo ji po nocích nějaká obří mrkev nahání, netuším); dneska k ní přibyla nová variantu "ku" - "kuka"
- soused začne vrtat, Madlenka se ke mě zděšeně běží schovat na ruku a křičí přitom: "Neboj! neboj!" (geneze je jasná: Madlenko, neboj, to nic není, to jen pan soused vrtá...)
- během hartusení nad bobkem v plíně (jako by si neuměla říct, jako by na tom nočníku nevydržela sedět klidně hodinu....) mě odzbrojila, když mi podala plínu z košíku vedle přebalováku se slovy: "pínka!"
- chvíli předtím totiž tvrdila, že "kaká", takže byla zrovna čerstvě přebalená (že se této aktivitě nevěnovala je asi zřejmé)
- první jasné zřetelné "díky!" místo obvyklého "dík!"
- přináší mi současný dějiny od Schulze, cpe mi je tak dlouho, až usoudím, že tatínek bude mít radost, když se naučíme správně pojmenovat stavbu na přebalu, takže za dopoledne ještě "meši(ta)" ;-)
- odpoledne přibyly ještě "myši" (dodneška to byla jen "my(š") a "mamí nebój!" a "mamí nepakéj!"

Čtvrtek 2.5.
- ve vaně máme "špun(t)"
- "díky" už, zdá se, téměř zcela vytlačilo "dík"
- už se nevítáme jenom "ahój", ale "ahój čáu!"
- na balkón je přes schod potřeba udělat pořádný "k(r)ok"

Pátek a Sobota 3. a 4. 5.
- pojivka (= polívka)
- bamboa (= brambora)
- spinkaj
- mimino a miminko
- myška a myšky
- konev
- faška (= flaška)

Neděle 5. 5.
- vstavá
- aňo máňo
- mámo táto (v komoře je) myš! (Pustíme tam) čiči (ten tu) myš (vyšťourá) mámo táta (už tam) není (nic)
- (měla) babka, (čtyři) baka (=jabka) (a dědoušek) jen de (=jen dvě), (dej mi) babko, (jedno) bako (=jabko), (budeme mít stejně)